JIŘÍ SOBOTKA (Praha)

"Malování? Kreslení? Říká se, že je to dar od boha, se kterým se člověk narodí ,samozřejmě to tak být nemusí, ale já to tak měl. Rodiče mi říkali, že jsem se narodil s pastelkou v ruce.

Malování mě provázelo takřka celým životem, byť jsem chtěl, nebo ne. Jako dítě jsem maloval hlavně pro radost, to jsem ještě zdaleka nevěděl, co mi to bude dávat v dospělosti, Vše co mi přišlo hezké, jsem chtěl mít na papíře, jen jsem hledal techniku, jak to namalovat co nejdokonalejší . Hledal jsem, pro mne ještě dříve neznámý hyperrealismus, který mi zůstal vlastně dodnes.

Jak šel čas, měnil jsem různé techniky, od pastelek, olejem, suchým pastelem; od malování techniky, krajin, až po tvoření portrétů. 

Dá se říct, že je to takové celoživotní hledání.

Má touha po zdokonalování mě zavedla až k akvarelu, technice, ze které jsem měl vždy respekt a myslím, že oprávněný. Byla to pro mě ale výzva, kterou, jako vše v mém životě, jsem nemohl nechat jen tak projít kolem mě. Teď jsem za to nesmírně rád, protože jsem našel, co jsem hledal.

Při jedné konzultaci mi jednou řekl jeden výborný člověk, kterého si dodnes velmi vážím jako malíře, ale také i jako člověka, že mám zanechat šplhání do výšin hyperrealismem a zkusit dát do obrazu sebe, podvědomí, což v kombinaci s akvarelem tvoří dokonalý soulad.

Malování je pro mne pocit zastavení se času, vstup do jiného světa, kde vás nikdo a nic neohrožuje, kde jsme nedotknutelní a nikdo a nic vás nezastaví. Je to únik ze současného, uspěchaného, negativního světa, do světa barev a stínů... Co maluji, tam také jsem, tam kde žiji vlastním dílem, kde svět je mnohem hezčí a zajímavější a kde nás nic netrápí".

JIŘÍ SOBOTKA | PODZIM
JIŘÍ SOBOTKA | PODZIM
JIŘÍ SOBOTKA | NA JEZEŘE
JIŘÍ SOBOTKA | NA JEZEŘE